Vermikompostér a bokashi – ideální dvojice na zpracování domácího bioodpadu

Bydlíme v paneláku, bez balkónu, bez zahrádky a bez přístupu k hnědé popelnici. Jedinou možnost recyklace bio odpadu vyprodukovaného naší domácností bylo jít vlastní cestou. Proto jsem před pár lety i přes počáteční obavy pořídila vermikompostér. Díky tomuhle živému organismu od té doby už nevyhazuji, ale krmím.

Vermikompostování má mnoho výhod:

• jednoduše kompostujete v průběhu celého roku,
• vermikompostér je malý a skladný,
• máte ho přímo doma, ve své kuchyni, zbytky nemusíte nikam přenášet,
• žížalí čaj, výluh ke hnojení v průběhu celého roku, máte pořád po ruce,
• získáte vermikompost - pevnou výživnou hmotu, přísadu do substrátu,
• zjistíte, jak fungují přírodní procesy
• a můžete to přirozeně naučit i děti.

Na druhou stranu, to, že jsou žížaly živí tvorové, znamená limity:

• vermikompostér vyžaduje péči a krmení s rozmyslem,
• množství zpracovaného kuchyňského odpadu je omezené,
• omezený je i sortiment - žížalám nechutnají slupky citrusů, cibule a jiných hodně aromatických plodin,
• vermikompost si neporadí ani s mléčnými výrobky, masem a vařeným jídlem,
• výroba kompostu žížalám zabere čas,
• při porušení vyladěného kompostovacího procesu se mohou objevit mušky.

Vermikompostér Urbalive je dokonalý designově i funkčně. Rostlinné zbytky domácnosti proměňuje ve vermikompost a žížalí čaj, který oceňují balkonové rostliny i pokojovky.

Pro ty, kteří chtějí recyklovat veškerý bioodpad z domácnosti, a nechtějí se příliš zabývat chutěmi žížal a jejich apetitem, představuje jednoduchou variantu zpracovávání kuchyňských zbytků nádoba Bokashi. V ní se bioodpad přeměňuje bez přístupu vzduchu pomocí fermentace, což je stejný přírodní proces, kterým prochází např. kysané zelí či okurky rychlokvašky.

Výhodou je, že:

• můžete do ní házet veškeré organické zbytky v jakémkoliv množství,
• poradí si i s masem, mléčnými výrobky, vařeným jídlem a pečivem,
• nádoba je maličká, vejde se úplně kamkoli,
• zároveň je schopná zkonzumovat překvapivé množství zbytků,
• vzhledem k prostředí bez přístupu vzduchu nehrozí množení hmyzu,
• nepotřebuje téměř žádnou údržbu,
• výluh „bokashi čaj” můžete použít do zálivky rostlin.

Jakkoli se bokashi zdá ideální a bezúdržbový žrout domácího bioodpadu, přece jen má i své nevýhody:

• po naplnění potřebuje obsah několik týdnů dozrát,
• vzniklá hmota se po dozrání nedá rovnou využít, musí se dále zpracovat.

Co z toho prakticky vyplývá? Je vhodné střídat dvě Bokashi nádoby, jednu na odkládání zbytků a druhou, ve které zbytky v koutku tiše dozrávají. Před pořízením Bokashi je dobré si ujasnit, jak naložíte s výslednou hmotou. Můžete ji:

• zpracovat ve venkovním kompostu,
• promíchat v boxu se substrátem nebo zakopat do záhonu, kde poslouží jako úžasné hnojivo,
• odnést do hnědé popelnice,
• postupně naservírovat žížalám do vermikompostéru.

Bokashi kompostér  se hodí na zpracování běžných organických zbytků při vaření, poradí si i s vařeným jídlem, masem, mléčnými výrobky, aromatickými odřezky a zvládne zpracovat i větší množství bioodpadu najednou.

Posledním bodem jsem naznačila variantu, která se pro mě při nakládání s domácím bioodpadem jeví jako ideální. Je to symbióza vermikompostéru a Bokashi.

Nádobu Bokashi jsem do recyklace bioodpadu ve své domácnosti zapojila před půl rokem. Většina zbytků stále putuje do vermikompostéru. Vše, co z různých důvodů nedám žížalám, slupne právě Bokashi. Obvykle to jsou slupky z cibule či citrusů nebo větší množství zbytků najednou, které přichází s nárazovými akcemi - sezónním zavařováním a rodinnými oslavami spojenými s větším vařením. Snažím se nakupovat s rozvahou, proto vařených, masných či mléčných zbytků je u nás opravdu minimum. Pokud náhodou jsou, putují také do Bokashi nádoby.

Tím, že do Bokashi házím jen menší část bio odpadu, kterou domácnost vyprodukuje, trvá její naplnění několik měsíců. Po uzrání směs postupně nabízím žížalám, které ji opravdu milují. Zralá směs je totiž měkká a částečně rozložená vlivem mikroorganismů. V této podobě slupnou i zbytky, které by jim za čerstva nechutnaly.

Je třeba se připravit na to, že zralá směs vydává typický nakyslý odér – kdo někdy v životě kvasil zelí, tuší, o čem je řeč. S tím je třeba počítat a dávku ve vermikompostéru zahrábnout nebo zasypat kávovou sedlinou.

Souhra vermikompostéru a Bokashi mě moc baví, posunula recyklaci bioodpadu v naší domácnosti na vyšší level. Ve spojení s dalším tříděním odpadu do „barevných“ popelnic zmenšila objem směsného odpadu u nás doma na úplné minimum.

Další články o kompostování

1. Poklad ze dna vermikompostéru
2. Probuďte pokojovky ze zimního spánku čajem
3. První české Bokashi
4. Jak správně nastartovat vermikompostér
5. Aby se vermikompostéru doma dařilo